CMC

Jazyková inkvizice Smajlíky (smajlíci) na hranici?

David Hamr — Thu, 09 Aug 2007 16:49:00 GMT

Právě poslouchám Evu Olmerovou...

Její zpěv je vskutku působivý, nakřáplý hlas, smutný, samozřejmý přesvědčivý projev ... ještě pár obdivných PŘÍVLASTKŮ a emocionální výlev překročí únosnou míru sentimentality i u takového "držáku" jakým je formát blogu.

... tak já toho tedy radši nechám, ale neodpustím si ještě jeden povzdech ...

To, co Olmerka dokáže úsporně "vyfiknout" prostou intonací, pauzou, úsměškem, lze výhradně s použitím slov opsat velmi obtížně, tedy určitě to vyžaduje větší stylizační úsilí, talent a přívětivé komunikační podmínky (nejlépe kombinaci všech tří faktorů) .

Referovat verbálně o jevech subjektivní povahy (nejen uměleckých) je nesnadné. Ještě obtížněji to jde v podmínkách on-line, zejména tehdy, jedná-li se o komunikační událost s parametry dialogu realizovanou textově.

Je vlastně i docela "odvážné" se o to pokoušet a možná dodáte že i zbytečné. Proč? Jsou tu přece ... smajlíci xchtíci emotikony smajly !

Jejich "zrození" pro potřeby elektronické komunikace se datuje do 70 let

(viz http://technet.idnes.cz/microsoft-pomohl-vykopat-prvni-smajlik-f0b-/sw_internet.asp?c=A061103_170742_sw_internet_dno )

a většina z nás, uživatelů on-line komunikace, se bez nich v běžných komunikačních interakcích on-line, prakticky neobejde. Přesto občas zaznívají kritické hlasy upozorňující na jejich stylovou nevhodnost a určitou pokleslost nebo dokonce na jejich určitý "dezinerpretační potenciál".

Brát některým jazykovým inkvizitorům jejich víru v správnost boje za vyjadřování vznešenějšími prostředky nemá smysl.

(je určitě správné adekvátně využívat všechny výrazové prostředky,které čeština nabízí, pochopitelně nutno i souhlasit s nevhodností užití smajlíků v případě formálního, oficiálního korespondenčního styku, nebo tam, kde jsou obecně příznaky subjektivity na obtíž, např. technická podpora, dokumentace,administrativní styk aj., většina z nás však ,s ohledem na nezpochybnitelnou komunikační "šikovnost" smalíků, bude jistě jejich "plebejský" příznak určitě ráda tolerovat )

Položme si tedy otázku, zda lze "bez újmy" spontánně/přirozeně elektronicky komunikovat i bez smajlíků.

( Vlastně tím tak trochu obracím pozornost k jedné z otázek diskusního fóra v nm viz http://netmoderator.cz/forums/t/369.aspx "proč v rámci dialogických interakcí on-line emoce nevyjadřovat více verbálně, opisem". )

Upřimně, bez užití expresivnější slovní munice (v případě flame wars zpravidla velmi vulgární, v případě zdrobnělinkové mánie některých teen-užvatelek obtěžkané něhou, pod níž i otrlý čtenář umdlévá )
nebo bez propracovanější, textově "robustnější", stylizace bude odpověď na výše uvedenou otázku pravděpodobně znít NE . Ve specifických podmínkách on-line komunikace lje opravdu obtížné komunikovat bez prostředků dokrývajících chybějící jneverbální komunikační kanál .

Zejména pokusy o ryze verbální vyjadřovaní emocí, nálad, postojů a záměrů mluvčího, přesněji jejich explicitní deklaraci, bez pomoci dalšího neverbálního kódováni nebo dostatečné kontextové opory ( vazbou na zřejmou mimojazykovou realitu nebo předchozí text) selhávají a v některých případech mohou působit i poněkud komicky.

Nebo si dokážete představit, že bychom v rámci emočního prohřátí internetového dialogu používali verbální konstrukce explicitně referující o našem aktuálním emočním ladění?

Např :
Esmeralda14: "Jsem tak zmatená z tohoco píšeš Jose Armando ...."
JoseXXX: "Ahhh ... myslel jsem to"Upřímně"esmeraldo hořííím touhou .."

Tíha telenovelí poetiky plná deklamovaných iluzí udeřila v plné síle ....brrr ....

Přiznejme, že v rámci dialogu on -line jsme tak trochu trosečníky uprostřed moře významů(záměrů), na pochybách, zda jde o ironii, věc vážně míněnou, škádlení, výhružku ...(paradoxne ani poněkud "osobitá" stylizace ukázky významně nesnížila riziko dezinterpretace. Není např zřejmé , zda nejde o ironii. - zkuste si text cvičně "osmajlíkovat" např. jen kombinací základních emotikonů :-) ;-) ;-( :-( :-O :-@ ..... a vyznění textu se jako zázrakem projasní )

Určující úlohu hrajepochopitelně konkrétní nastavení dané komunikační situace (dále jen KS). Když píšeme román, nebo dopis , zcela jistě stojí za to se poněkud košatěji rozepsat . Např. takhle v létě ze skautského tábora ;-) o přísném blyštivém oku siuxského/táborového náčelníka, nebo o vnitřním přetlaku hrdiny ( ...v případě toho tábora zoceleného třeba konzumací trenčianského párku s fazulou) a užít tomu patřičných verbálních nástrojů.

V dimenzích "literární" interakce nebo např. při tvorbě obyčejného dopisu jsme všakn víceméně "pány situace" ! .

Narozdíl od komunikačních podmínek panujících při F2F nebo on-line dialogických interakcích máme mnohem větší textový prostor k formulaci komplexnějšího sdělení .

(A k tomu vlastně na bedrech odpovědnost za co nejpůsobivější (rekonstrukci), fabulaci světa, který předkládáme téměř v hotové podobě, reálná událost její časová a prostorová lokalizace zpravidla nebývá s adresátem zprávy s jejím autorem sdílena, unese tedy explicitní referenci o věcech, které mu nejsou zřejmé.)

Při dialogické komunikační interakci v reálném čase je však naše pozice jiná, jde o hru, v níž je nám nadhled a priorita vypravěče odňata, do komuniakační situace jsme spolu s dalšími jejími účastníky více osobně vtažení, spoluprožíváme jí a zároveň jí nemáme plně pod kontrolou. Produkovaný text skutečnost "nevytváří", ale spíš jí komentuje dává jí osobní rozměr a nese informaci o našich vnitřních pohnutkách stavech postojích k tomu co je evidentní součástí KS.

Internetový dialog je opravdu velmi specifickým typem komunikace, který zaslouží shovívavý přístup k některým neobvyklým vyjadřovacím prostředkům v něm užitých.
Ve standardních dialogických KS bývá k dispozici mohutný, neverbální kanál, který nese značnou část informace o aktuálním emočním stavu mluvčího spontánně (stejně jako o jeho postoji k předmětu sdělení, nebo právě zamýšleném komunikačním cíli) popř. je absence tohoto kanálu dokryta, dostatkem textového prostoru, času na stylizaci , a také oslabenou vazbou mluvčího ke konkrétním časovým a prostorovým souřadnicím dané komunikační události ( jeden z účastníku komunikace má dominantní postavení, nastavení KS, odpovídá monologu).

V interaktivním prostředí on-line ovšem vzniká paradoxní situace, ve které parametry KS nahrávají dialogu v reálném čase (nebo alespoň komunikantům podsouvají jeho iluzi- př. e-mail) bohužel však s nedostatečnou podporou neverbálního kanálu, který komunikantům zřetelně chybí a tuto absenci se snaží kompenzovat "nestandardními" výrazovými prostředky.

Takže Ještě, že je máme :) .... koho ? noooo přece smajlíky emotikony , smajly ... :))))))
------

Akronymy, tajemné značky IT bratrstva .... koušou?

David Hamr — Sun, 03 Jun 2007 20:25:00 GMT

V tomto textu bych se s vámi rád podělil o vzpomínku na své první krůčky světem CMC. Konkrétně tedy něco o prvním kontaktu s akronymy.
Když jsem byl (někdy v roce 2001) na Vš kolejích v Plzni poprvé vržen do prostředí tamního vnitrokolejního "kecadla"(tenkrát skromně zvaného Small-talk) okamžitě mě uchvátil čilý komunikační tok valící se kabeláží čtyřech kolejních bloků. Small-talk byl sice jednoduchý, ale úžasně účinný komunikační nástroj, s jehož pomocí jste mohli ledacos... (rozjet úspěšnou volební kampaň do akademického senátu, sehnat něco k jídlu, doučko z libovolného předmětu nebo rovnou výsledky příštího testu ... ti šikovnější pak i nějaký ten "večerní program" )

Je však třeba kriticky poznamenat, že na kolejním chatu se vše točilo převážně okolo čtyřech nosných "životních" temat .... žen,piva, příběů z příkazové řádky a "paření " RPG" her (nejlépe WOLFa) a přes všechny nesporné studijní i nestudijní přednosti small- talku si tam nováček připadal poněkud nesvůj. ( Jako velitel Enterprise po nepovedeném výsadku někam mezi zdivočelé Klingony nebo příslušníky jiné mimozemské rasy ;-) .

Početná skupina tamních komunikantů totiž užívala zvláštního nesrozumitelného jazyka, kterým byl každý nový příchozí (nedejbože PC negramotný humanista jako já) označen za "lamu" , loosera nebo BFU ;-). Hovořilo se tam tenkrát skutečně hodně "elitářským" jazykem linuxových guru a "ajťáků" z FAV (fakulty aplikovaných věd). Než jsem pochopil, kdo rulezzz a kdo je lama proteklo hodně paketů drátem a byl jsem zprvu ke své hrůze zasypáván hromadou "tajemných" kombinací hlásek zpravidla třípísmenných, psaných kapitálkami ... samé .... PLS , THX,Btw, IMHO , LOL, ROFL...aj... tedy výše zmíněných akronymů.

Vnímal jsem je tehdy s patřičnou nedůvěrou, jako tajemná zaříkadla šílených počítačových vědců z FAV, adminů, linuxových druidů a jiných nelidských postav budících respekt a posvátnou hrůzu , kteří uměle udržovali nás"lamy" v nevědomosti svými kouzly .

Teprve později jsem jsem začal nesměle některé tyto zkratky (akronymy) používat a zjistil, že jsou docela "fajn" a mnohdy opravdu ušetří čas i stylizační námahu a mohou být dokonce v prostředí CMC i velmi účinnou komunikační municí . (Třeba takové RTFM nebo nověji UTFG se občas docela "hodí", chce te -li zůstat naoko slušní, třeba když provozujete on-line poradenství:-).

Akronymy původně vznikly v anglických prostředích CMC pro urychlení dorozumívání jako ekvivalenty ustálených komunikačních frazémů (znalejší prosím směle opravte... obzvláště CBčkáři budou mít asi oprávněné výhrady). Tyto frazémy (převážně anglického původu) byly zhuštěny do podoby konvenčních zkratek zpravidla o méně než pěti znacích s častým využitím jazykové hry a jiného než pravopisně noremního kódování. V anglických jazykových podmínkách jsou používány hojně, v českém prostředí jich je v aktivní slovní zásobě uživatelů CMC poskrovnu.

Vedle populárních českých (CMC) akronymů (jj - jo jo (souhlas) MSF - měj(te) se fajn mmnt - často též mmt - moment O5 - opět Z5 - zpět) jich pak na tamním chatu zdomácnělo jen několik. (BTW, IMHO, LOL, FAQ, THX, PLS) já osobně jich tedy ani později hojněji nepoužíval, ale možná je to opravdu jen tím , že jsem IMHO negramotná lama ;-) .

---------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------

BTW :

Jak jste na tom s akronymy vy?

Jaké akronymy používáte ?

Zapomněl jsem na nějaký "zásadní akronym českého původu?

Jak byste akronymy definovali? jaká je podle Vás hlavní funkce akronymů ?

V "síti" se dají najít opravdové skvosty:

http://smajlici.info/akronymy/

http://akronymy.junbo.cz/

http://www.urbandictionary.com/

Na úplný závěr povolejme všemocnou Wiki ;-)

"Akronym (též akronymum; slovo pochází z řečtiny - ακροσ akros „krajní“ a ὄνομα onoma „jméno“) je druh zkratky, která nebývá - na rozdíl od běžných zkratek - hláskována a lze ji tedy přečíst jako jedno slovo, potažmo i skloňovat. Stejně jako ostatní zkratky vzniká zpravidla spojením počátečních písmen několika slov." ( http://cs.wikipedia.org/wiki/Akronym )