NETMODERATOR

O web20 pro motorkáře

danfranc — Thu, 26 Feb 2009 16:34:00 GMT

Když už jsme u těch objednaných věcí -- zde je taková trochu rarita, kterou sem vkládám spíše z jisté zvrhlé posedlosti neobvyklými věcmi, než kvůli tomu, že by to pro čtenáře mohlo být nějak poučné samo o sobě. Tentokrát se jedná o minutové audio vstupy pro Rádio Beat (kteréžto nahrávky děláme společně s Google ČR) na různá internetová témata. Začínáme tím, jak cílovce Beatu (chlapi, internetoví spíše začátečníci) vysvětlit v jedné minutě co je Web2.0 a Sociální sítě a komunity. Řeknu vám, je to...(read more)

O GUG.cz a sociálních sítích pro personalisty

danfranc — Thu, 26 Feb 2009 16:30:00 GMT

V časopise Personál mi vyšel tento měsíc článek (objednaný) na téma sociální sítě a také toho, jak jsme stavěli GUG.cz :) Je to sice pohled pro začátečníky - personalisty, zároveň ale poodkrývá prostor za oponou GUG.cz. Článek v PDF je zde 0812_personal_franc_clanek_virtualni_komunity.pdf...(read more)

"Jak udělat, aby mi chodili lidi na web?"

danfranc — Mon, 22 Sep 2008 09:25:00 GMT

Tak tuto základní existenciální otázku jsem dostal dnes na chatu na Skype od jednoho známého. Nepředpokládal jsem, že je připraven na hodiny a hodiny diskusí, a tak jsem mu zkusil odpovědět v pár větách... a jak to dopadlo, vizte zde :) Martine, to je otazka z rady tech: "Jak to udelat, aby me mela moje zena rada?" da se o ni mluvit cely zivot! ale ve zkratce je moje odpoved takovato: - web musi lidem davat hodnotu, kterou jinde nenajdou (aby prisli a zustali) - ta hodnota musi byt prubezne...(read more)

Komunita pro... správce komunit

danfranc — Thu, 20 Mar 2008 21:30:00 GMT

Netmoderator.com byl před nějakými dvěma lety, kdy jsme ve velké skromnosti začali, jedním z mála prostředí, které je zaměřené na lidi, co vedou e-spolupráci: tedy i adminy a moderátory komunit. Konečně, proto jsme to tu také spustili, nenacházejíc nikde srovnatelné prostředí :) Nedávno jsem se zaregistroval a strávil takřka bezesný víkend na theadminzone.com , velice živém diskusním fóru zaměřeném na správce komunit a moderátory. Vřele doporučuji! Co mi vyhovuje: spousta lidí, adminů, moderátorů...(read more)

O virtuálních týmech v Hospodářských novinách

danfranc — Wed, 20 Feb 2008 13:22:00 GMT

Tak už i novináři mainstreamových médií si konečně začínají všímat témat online spolupráce. Toto pondělí vyšel se mnou rozhovor v HN na téma vedení virtuálních týmů. Pro návštěvníky netmoderátora je vše, co v rozhovoru zaznělo, věda na úrovni mateřské školky, ale my nejsme úplně normální, že ;) Na rozhovoru byla nejzajímavější asi přítomnost fotografa (který pracuje jako člen virtuálních týmů), který zajímavě během rozhovoru kontroval paní novinářku, která zastává zase spíše klasické "kamenné"...(read more)

"Sociální e-tivity" aneb Fóry na fóru I.

danfranc — Tue, 19 Feb 2008 09:42:00 GMT

Spousta adminů otevřených (ale i privátních) komunit se shoduje v tom, že členové milují off-topicové diskuse, vlákna a celá fóra. Ti zarputilejší z adminů s tím bojují, což je ale zcela zbytečné, ba kontraproduktivní: akademičtí teoretici i praktici (zdravíme Gilly Salmon) potvrzují, že bez "sociálního rozměru" žádná komunita fungovat nebude. Extrémní odrůda těchto off-topicových diskusí jsou pak textové hry a aktivity (e-tivity? Zdravíme Gilly podruhé), které jsou už úplně o ničem :)...(read more)

Bleskovka: Patří vaše komunita mezi ty největší?

danfranc — Fri, 08 Feb 2008 09:37:00 GMT

Tak jsem zjistil díky www.big-boards.com , že netmoderator.com překvapivě není jednou z největších diskuzních komunit na netu ! Na big-boards najdete seznam největších diskuzních komunit (nejsou zde uvedeny např. user groups - Microsoft má zcela jistě podchyceno více lidí, ale v distribuovaném prostředí), které jsou propojeny pomocí jednoho velkého diskuzního fóra na jedné adrese. Zajímavá inspirace. Mimochodem, aktuálně největší komunita používá PhpBB - jakkoli mám toto prostředí rád, myslím, že...(read more)

Komunita jako puzzle

neophonic — Wed, 06 Feb 2008 17:33:00 GMT

Při přípravě textů pro nové Konekuto mě Mudrc přivedl na zajímavou myšlenku, která může pomoci pochopit principy komunity, za což mu děkuji, super inspirace.
Zavřeme oči a představme si okamžik, kdy sedíme před hromadou popřeházených, otočených i neotočených puzzlíků, kde každý je trošku odlišný,
ale i tak je na první pohled zřejmé, že by spolu mohli mít něco společného, ale jejich (ne)uspořádání to vylučuje.

Co s tím?

Zůstaňme u analogie s puzzle. Máme dvě strany.
Puzzlíky, rozházené a bez jakéhokoliv řádu,které mají přeci jen něco společného(zapadají jeden do druhého podle jistých pravidel) a řešitele, chcete-li zakladatele, moderátora a leadera, který se snaží dát puzzlíkům řád a poskládat je tak, aby spolu tvořili celek.

Nevěřil bych, jak se může komunita podobat puzzle. Jak asi víte, každý skládá puzzle po svém.

Takový člověk nejdříve vezme všechny puzzlíky, trošku je seřadí, otočí, pokud jim nejde vidět do 'tváře' a 'seznámí se s nimi'.
Vytvoří si v hlavě jakýsi předobraz komunity, který mu dopomůže k cíli a začne stavět.
Ale je tu další problém.

Prvně poskládat ty krajní, začít od jednoho, nebo začít tvořit menší skupinky, abych je potom spojil?
Přístupů, jak vytvořit komunitu je více než se zdá.
Každý z postupů má pochopitelně své výhody i nevýhody.

Abych vám dopomohl pochopit, představme si výstupky jednotlivých puzzlíků jako množinu kontaktů, zájmů, zkušeností, ale i motivace k navazování kontaktů - takový díleček má více výstupků a tudíž se může spojit s více sousedy - je společensky důležitější.

Díleček s větším počtem výstupků je zaručeně "uprostřed",
není na okraji komunity a tudíž se i více angažuje při tvorbě konečného díla - kompletní komunity.
Abych dokončil myšlenkový pochod, chtěl jsem tím říci, že můžete začít s tvorbou vy sami - vzdělávejte se v oboru, navazujte kontakty, spolupracujte.

Dříve nebo později se kolem vás začnou motat další puzzlíky - další lidé, kteří do vás budou zapadat( později můžete zjistit, že díleček úplně tak nepasoval a prostě odešel - je to přirozené, může se jednat o již bývalého kolegu, kamaráda, nebo dokonce nepřítele.)

Brzy se tak začne tvořit komunita, až začnete zjišťovat, že máte společně více výstupků - společně dokážete více a máte větší potenciál rozšiřovat komunitu.
Spolu se stavbou ale budou vznikat také mrtvá místa, která budou vaši komunitu znehodnocovat - snažte se do této mrtvé části přinést nové dílečky - mrtvá zóna získá lepší výběžky(vlastnosti) a začne se více angažovat v tvorbě společného díla.

Říká se tomu také problémy, neaktivita a podobně, můžete si představit, co takové místo může všechno znamenat, a že se to místo může rozšiřovat, až vás pohltí celé, a vás přestane to puzzle bavit.
Puzzle začíná dostávat rysy a vy víte, co dělat dál. Získáváte přehled, objevují se puzzlíky, které se vám hodí. Občas spojíte pár LIDÍ dohromady, aby se k vám v budoucnu přidali všichni.
Nevím jestli si to myslím správně, ale všechny částečky nikdy nebudete mít hned na začátku, některé se vám mohou poztrácet, a výsledný obraz bude i přes vidiny a přesvědčení velmi nejasný.
Nezaspěte na vavřínech, a neustále přidávejte nové puzzlíky, protože jich může být v tento moment asi 6 783 323 696, což je velmi zajímavé číslo.
Počítadlo populace
Tak já jdu teda zase skládat, už mám docela velkej a pěknej obrázek, i ta představa je ostrá, jen bych potřeboval více lidí na skládání, je toho fakt moc :)
Článek byl vytvořen při přemýšlení nad novou koncepcí občanského sdružení KONEKUTO.

K úvahám o zrušení jedné komunity

danfranc — Sat, 05 Jan 2008 12:55:00 GMT

Na českém webu už cca 10 let funguje jedna úspěšná hobbyistická komunita (kterou tu nebudu jmenovat, neb to nemám s jejím adminem dohodnuté), která má spoustu uživatelských článků a až donedávna docela živé fórum. Design i struktura webu jsou zastaralé, ale členům komunity to zjevně zásadně nevadí neb dotyčný web patří k jedniččce - čili nejpoužívanější a nejfrekventovanější - české komunitě v daném oboru. Admin webu celé provozuje sám, reklamy z principu na web nedává. Před pár dny oznámil svůj...(read more)

Ďáblův advokát čili Nevýhody open source

danfranc — Wed, 02 Jan 2008 13:39:00 GMT

Jedním z emočně nejnabitějších témat v poslední (...a možná ani ne tak poslední) době patří to, zda open source "ano či ne". Toto dilema je myslím zcela uhozené - na některé potřeby se prostě open source hodí, na některé ne, a někdy je dobré začít s jedním řešením a pak namigrovat na druhé. Ale protože mám pocit, že se hodně mluví spíše o výhodách open source a o tom, jak je finančně efektivní, dovolím si pozvat na pódium i zástupce advokáta ďáblova a nechat zaznít, kdy se open source spíše hodit nemusí.

(Uvědomuji si, že otvírám Pandořinu skříňku, nebo jak ještě lépe v angličtině říkají, "plechovku červů" čili "can of worms", neb toto téma je obsahem téměř nábožného vytržení mnoha zastánců či odpůrců open source, ale což!)

((a vlastně ještě disclaimer na začátek - vedu vývoj proprietární LMS aplikace. Zároveň jsme ale některým našim klientům z pozice konzultantské doporučili open-source Moodle, na open-source jede náš Web a několik komunitních projektů a momentálně píšu na Mozille.)

Tedy nevýhody open source:

Nejistota budoucího vývoje. Ano, to máte s proprietárním softem taky, ale představa, že aplikaci, na které závisí podnikání či provoz nějakého projektu či organizace, obhospodařuje nevyzpytatelná a neuchopitelná skupina mezinárodních vývojářů, nemusí být vždy na místě. Argument, že si to klient "zařídí sám", mi nepřijde vždy validní - náklady na údržbu "domácí" IT síly a její zaučení do dané aplikace mohou být vyšší, než to prostě nechat na daném poskytovateli.

Opravy chyb u starších modulů. Možnost spolehnout se na vývojářskou komunitu open source ve srovnání s často drahými a časově náročnými opravami proprietárních dodavatelů bývá častým a zaslouženým argumentem pro open source. Na druhou stranu, může se stát, že daný modul již není podporován a pak strávíte čas hledáním náhradních vývojářů. Komerční firmy oproti tomu - pokud jsou seriózní nebo máte s nimi dobře napsanou smlouvu - jsou zavázány se s vaším problémem poprat.

Potenciální rozpad vývojářské skupiny. Ale ano, může se to stát i u komerčního řešení, že firma prostě zanikne. Ale troufám si tvrdit, že riziko - obzvlášť u malých open source projektů - je daleko významnější. Pak se vám může stát, že zůstanete s kódem, o který se nemá kdo starat.

Problematická integrace modulů u rozsáhlých projektů. Občas skřípu zuby např. nad open-source CMS Joomla, kde je spousta výborných modulů, ale ne všechny si spolu umí úplně povídat, ne všechny zachovávají design pravidla, některé mi shodí celou aplikaci, jiné jsou napsány nějakým ~~pras~~ čuňátkem a zpomalí mi aplikaci... U větších projektů je zkrátka přísné centrální koordinace pro integraci jednotlivých modulů a toto vám u open-source zajistí jen silné integrační manažerské "těleso". U firem je toto samozřejmostí.

Nejistá technická podpora. Opět praví zastánci open source: nejlepší technická podpora je peer-to-peer na komunitách. Což o to, funguje, ale trvá čas. Ten ne vždy je k dispozici a pak je telefonická linka k nezaplacení. Opět ale - komerční poskytovatel ji musí mít. A zároveň existují i podpory nad open-sourcem. Ale opět je třeba počítat s extra nákladem na zařizování této "dodatečné" služby.

Zmatky kolem forků, nových verzí, rozšíření... Nespletl jsem se náhodou, vždyť rychlý vývoj a nové verze softu přece bývají dávány jako výhoda open source?! Inu, opět záleží na kontextu. Může se stát, že z jedné "zdrojové verze" určitého open source vznikne hned několik vzájemně nekompatibilních následovníků.Zmatky kolem upgradu potom mohou zabrat poměrně dost času k vyřešení, čili další nad-náklad.

Problematické zařazení vývojově náročných modulů. Např. audio-video komunikace nebo úplná integrace se SCORMem v e-learningu. Nepřejte si vědět, kolik nás to v LMS WebStudy stálo (stejně bych vám to nemohl říci ). V Moodle pokud vím ani jedna věc uspokojivě vyřešena není. Bude někdy? Je k dispozici dostatečná vývojářská síla, která toto dokáže zařídit? Z toho mála, jak jsem se s moodlisty bavil, si nejsem jistý.

Kdo ovlivňuje funkcionalitu? Toto je výborný argument pro open-source a úplně mu rozumím: open-source vzniká zdola a proto reaguje na potřeby komunity. Otázka je, zda tento plebiscit vždy přináší tu nejlepší funkcionalitu, resp. zda nezůstane něco opomenuto - komerční firmy se často snaží přijít s inovacemi pro-aktivně, tedy ještě před tím, než vznikne dostatečně "kritický hlas" zdola pro implementaci té či oné funkce. Krom toho, funkce týkající se integrací, standardů, apod. je nutno koordinovat v širším plénu, což pro "hlas zdola" nemusí být snadná překážka ke zdolání. Nicméně, argument je to validní, ve WebStudy to řešíme přístupem, kterému říkáme "Influence-ware" - každý měsíc se scházíme s adminy klíčových institucí a sbíráme podněty, neboli onen vox populi.

K nulové pořizovací ceně je třeba přičíst náklady na provoz - a budoucí migraci. Už slyším ten řev, ale stává se, že z open source se přechází na proprietární soft. Migrace bývá hodně drahá. Někdy bývá lepší těmto nákladům předejít už rovnou a předem... Taktéž se říká, že náklady na provoz open source bývají vyšší, než u komerčního softu.

K dalším argumentům, které už nebudu dále rozvíjet, patří například

- nejistota ohledně toho, komu patří intelektuální vlastnictví kódu
- potenciální security problémy - kód je veřejný, takže je veřejně známo, kde mohou být jeho slabiny
- problémy s integrací s jinými aplikacemi

Asi by se toho našlo víc. Argumenty pro záměrně nepíšu, je jich v současnosti plný web. Každopádně jen zopakuji svoji konzultantskou mantru: není univerzálně dobré nebo špatné řešení. Vždy záleží na konkrétní business potřebě konkrétního klienta. Někdy je lepší open source, někdy proprietární software.

A někdy je lepší comp vypnout úplně a jít se projít. Proto zatím ahoj ;)

e-learning za 10,000,000? Nehoráznost!!! Nebo....?

danfranc — Fri, 28 Dec 2007 12:40:00 GMT

... dobře vložená investice? Samozřejmě, i tak to může být, a když jsem v předchozím příspěvku řekl A, tak je čas z ~~úst~~ prstů vypustit i to Béééé.

(i když, jakékoli úvahy o cenách jsou stejně liché: cena je odrazem hodnoty daného řešení, které je pro každého člověka jiné....)

Každopádně: někdy může být výhodnější nainvestovat do e-learningového projektu i větší až značné částky, protože výsledný efekt takto "uložených" peněz může být dramaticky odlišný, než v případě malého, levného projektu.

Připravujeme teď hned 2 projekty s rozpočtem nad 10M. V čem nám tam naskakují náklady (a pozor, není to na vyhoněných maržích, viz můj předchozí příspěvěk :))

- samozřejmě mzdy a honoráře vývojářů. Grafici a programátoři bývají nepříjemně drazí

- pedagogičtí konzultanti a návrháři kurzu: má-li to mít efekt, je třeba najmout profíky

- licence za nakupovaný obsah. Navzdory populárnímu názoru nejsou obrázky z netu zdarma, o publikovaném obsahu ani nemluvě. Někdy to vyřeší Creative Commons licence, ale to celé je na velkém začátku...

- doškolování lidí: jen málo expertů umí tvořit podklady pro e-learning, facilitovat interaktivní fóra a tutorovat kurzy. Školení bývají drahá

- vstupní a výstupní tutoriály: prezenční akce. Nelevné :)

- technické řešení, LMS a hosting. ("Používejte Moodle, je zdarma!" - ale není. Každý open source má skryté náklady, někdy i vyšší, než u proprietárního softu. Ale o tom zas někdy jindy).

- management projektu - zejm. řízení lidí a partnerů. Pokud do projektu vstupuje více řešitelů nebo dokonce řešitelských organizací, manažer se pěkně zapotí

- administrativa projektu - zejm. pokud je projekt financován ESF nebo korporátním investorem. Může vydat na poloviční úvazek, úplně v klidu

- propagace a marketing

- operativa řešitelských organizací - tedy provozní náklady

A prásk, už to naskakuje, ani se nestačíte divit, obzvlášť pokud máte natažený na déle, než jeden rok (což tyto dražší projekty takřka zásadně bývají). Klíčová otázka pro klienty takovýchto projektů pak je: jak docílit "návratnosti" této investice - tedy např. jak vyškolit co největší počet lidí, nebo na základě tohoto projektu docílit určité změny (v chování lidí, organizací), která dané peníze vrátí, nebo jak tento projekt použít jako "výchozí bod" pro další projekt, který může být pro klienta "ziskový"... atd.

V každém případě: není levný nebo drahý e-learning. Je jen efektivní nebo neefektivní e-learning. A efektivitou myslím EFEKT pro klienta, nikoli to, jak dobře se nám někoho podaří něco naučit... Pokud nám klient nedokáže ukázat, jak se svět jeho podnikání nebo organizace změnil naším projektem k lepšímu, pak by to byly pro něj vyhozené peníze. Ať už se jedná o 22 tisíc nebo 10 miliónů.....

e-learning za hubičku? Nelze!!! Nebo.......?

danfranc — Fri, 28 Dec 2007 11:54:00 GMT

.... nebo ANO, i levný e-learning lze. Což je pro spoustu lidí téměř neskousnutelná představa:

1) dodavatelé rádi vymýšlejí řešení, které je drahé, protože to znamená vyšší marži

2) zároveň bývají často úmyslně nebo neúmyslně zafixováni v několika základních e-learningových "režimech", které mají svoji cenu, ne vždy ovšem nízkou, a nejsou schopni uvažovat o alternativních přístupech

3) zadavatelé se e-learningu občas bojí a používají finance jako záminku, proč do toho "nejít"

Ale e-learning nemusí být drahý. Zrovna děláme na projektu pro jednu neziskovku, která přišla s tím, že na jeden prezenční vzdělávací projekt (3 měsíce, cca 30 studentů) potřebuje e-learningovou složku a že mají na nás cca 22.000 (bez DPH, jsme plátci). No, za tuhle cenu se dá vyrobit pár flashových animací nebo jeden jednodušší e-book. Pokud ovšem člověk zůstane u klasického pojetí e-learningu. Nakonec jsme vymysleli řešení, které se do této ceny vejde, a my na tom nakonec také tratní nebudeme:

1) první etapa bude probíhat formou zavěšených dokumentů na Webu. "Zavěšené dokumenty přeci nejsou e-learning!!!" - ano, sami to takto učíme. Nicméně říkáme i dodatek: "Pokud je s těmito dokumenty pracováno PEDAGOGICKY a není to JEDINÁ forma e-learningu, pak je to možné řešení". Takže náš klient dostal instrukce, jak dokumenty tvořit, jak s nimi pracovat na tutoriálu před a po této fázi a jak je kolaborativně tvořit. Dokumenty budou tvořit dobrovolníci dané neziskovky. Jako bonus zvládneme ještě vyrobit hezkou grafickou mapu sloužící jako portál pro část dokumentů. Jo a hosting? Zapomeňte na náklady, využijeme komplet Google docs!

2) v druhé etapě bude probíhat integrace vzdělání formou interaktivního e-learningového přístupu. Myslíte si, že to budou simulace, interaktivní větvené kurzy a telekonference? Jooo kdyby nám dal klient tak 10x víc, tak možná. Ale nedal. A stejně to zvládneme! Šikovně nastrukturovaná diskusní komunita s různě vymyšlenými e-tivitami , kterou povede naše netmoderátorka ve spolupráci s dobrovolníkem - obsahovým expertem klienta - toto zajistí takřka stejně tak dobře.

Klient je nadšený, že to nakonec přeci jen půjde, my máme malinkatej, ale zábavnej projektík, a netmoderator.com má konečně ode mne další blog příspěvěk.

No není život krásný? ;)))

P.S. a příště si, milé děti, ukážeme, jak se dá dělat e-learning za 10mega, což je zase jiný projekt ;)

Lidé a teamové role

neophonic — Thu, 20 Dec 2007 10:54:00 GMT

Budete semnou souhlasit když řeknu známou formulku, že největším kapitálem společnosti jsou lidé?

Já to tedy beru, ale je tu jeden háček.

Jako kapitál můžeme považovat materiál, peníze, nebo právě lidi. Ale každý kapitál se musí adekvátně využívat, aby neztrácel na hodnotě, ba aby se nevytrácel úplně (fluktuací).

Představme si skupinu schopných lidí, kteří by to ve společné synergii mohli někam dotáhnout, ale jsou ve stavu 'skupina jednotlivců', tj. shluk lidí, kteří nejsou schopni efektivní spolupráce na společných cílech. Naším úkolem je z těchto jedinců vytvořit kvalitní team.

Ano, je tu mnoho teoríí a ještě více knih 'jak na to', jsou kvalitní, ale nepřináší nám konkrétní návody, jak 'si ochočit' konkrétní skupinu lidí v daných podmínkách.

Jednou z teorií, na které 'něco je', je dělení účastníků na funkce, ale tím nemyslím vybudování struktury, která team zkostnatí.

Předseda - koordinátor

Člověk, který ujasní cíle, pomůže rozdělit role a bude činit průběžné závěry. V ranné fázi teamu je tato osoba velmi důležitá, napomáhá moderovat činnost teamu, monitoruje a zvyšuje efektivitu celku. Jak okoordinátor by měl být určen člověk nejvíce zainterensovaný.

Inovátor

Kreativní osobnost přináší nové myšlenky, proniká do podstaty problémů a zásadně upravuje myšlenky celého teamu.

Tahoun

Takováto osoba dokáže proměnit myšlenky v činy, tvrdohlavost a trošku puntičkářství jsou vítanými rysy.

Sháněl

Člověk přinášející informace, potřebné zdroje atp., funguje téže jako vyjednávač. V Konekuto o.s. jsou takovými lidmi repeateři, kteří plní i spoustu dalších funkcí.

Hasič

osoba specializující se na team, ne na práci. Má na starost všeobecný rozvoj teamu, řešení kolizí, poskytuje pomoc, zejména osobní - laicky řečeno teamový psycholog.

Toto je dle mého 5 zásadních rolí, které by měly být v teamu přítomny, přitom jeden člověk může vykonávat více rolí, a většinou tomu tak bývá, je to přirozené.

Postavme si team!

Možná po mně hodíte kamenem, možná chlebem, ale dokud se team neidentifikuje jako 'my', není to team.

Jak dopomoci k tomu, abychom si to uvědomili?

Vypracujme chartu teamu, tedy listinu, kde každý potvrdí nejlépe podpisem účast v teamu. V chartě si domluvme čemu se team bude primárně věnovat, určíme si naše role, stanovíme si pravidla komunikace, společné hodnoty a podobně.

Není třeba mít chartu nijak 'škrobenou', chartu můžete sepsat i v hospodě na ~~lístek~~ papír.

Takováto charta vytvoří v člověku pocit akceptace z druhé strany, a bude schopen vlastí sebeaktualizace( potřeba se rozvíjet, zvyšovat schopnosti a potenciál). Toto je velmi důležitý bod.

Dovolil sem si vytvořit graf, jak může vypadat průběh tvorby teamu.

Křivka vyjadřuje pomyslnou aktivitu teamu, kterou obklopují dva rámečky.¨

První žlutý rámeček označuje oblast, kde se team tvoří (kolečko), dokud se nesplní všechny podmínky. následně může team 'vyletět' do druhé úrovně, kde je již všem členům známo 'co a jak', a zároveň fluktuace členů se snižuje, nebo mizí.

V kolečku máme možnost vecpat do lidí společné hodnoty, naučit je základům knowledge Managementu (sdílení znalostí) a konečně, sepíšeme chartu týmu.

V tuto chvíli je pseudotým připraven jít na druhou úroveň.

Lze pozorovat zvýšení výkonu i efektivity, to je způsobeno splněním daných podmínek a nízkou fluktuací.

Příbuznou sociální síť si můžeme vysvětlit jako další team, jako skupinu lidí, kteří jsou 'vedle' a přímo působí na vývoj teamu. Můžeme to také definovat jako vliv okolí. Modře vyznačená oblast je široké okolí, popřípadě komunita, ze které přicházejí informace a zdroje, ale také tam odcházejí (ona fluktuace). Pozorujeme silný vliv Sháněče, repeatera.

Dalším, neméně důležitým aspektem je komunikace, na kterou jsme upozornil v předchozím příspěvku.

Team nemůže pracovat do té doby, než se mu dostane 'společného stolu', tj. pracovního prostoru, kde mohou pribírat své myšlenky.

Google groups, Community server, fórum, chat s historií, sdílený pracovní prostor, groupware.

Porozumíme-li lépe osobnosti druhého, a naučíme-li se lépe mezi sebou komunikovat, pomůže nám to k lepší vzájemné spolupráci.

Doporučená literatura:

Knowledge Management, Learning to fly - Chris Collison, Geoff Parcell kniha z prostředí společnosti British Petroleum - výborná
Psychologie týmové práce - autor neznámý :), o5 výborná kniha, dostupná v knihovnách

Startujeme komunitu

neophonic — Sat, 08 Dec 2007 13:51:00 GMT

Tak začneme pěkně od začátku, co říkáte? Držte si klobouky, pojedeme z kopce!

Jak jistě všichni víte, komunita je určitá skupina lidí, kterou spojuje určitý cíl, hodnoty a postoje vůči životu a ostatním lidem. To je důležitá věc, a proto se k ní ještě vrátíme.

Jak to začíná?
Na počátku je myšlenka. Myšlenka, která v nás rozhoří ohně. V tento moment jsme buď sami, nebo s ~~jedním~~ pár přáteli. Na povrch vylézá první otázka. Přidají se ke mě? Nevysmějí se mi?

Neřeknu vám jistou odpověď, ale pokud sdílíte stejné hodnoty, a máte více-méně stejné cíle, máte šanci na to, že i okolí tuto myšlenku přijme a bude schopno se za ni postavit.

To je princip komunity, spojit se za účelem snadnějšího dosahování cílů.
S čím lepší myšlenkou přijdete, tím více lidí se k vám připojí a budou vám po boku.

Velmi brzy přijde první větší problém. Vaše okolí chce přesně definovat vaši činnost a principy.

Vžijme se nyní do situace realizátora:

Ta myšlenka je super, ale začíná toho na mě být moc, a to jsem ještě nezačal. Copak dokážu přesně definovat naši budoucí činnost, když jsem na to došel nedávno a teď musím vymýšlet takovou hromadu věcí? Já sám ještě pořádně nevím, čeho všeho můžeme dosáhnout, a jak bude komunita žít, to přece není věc na týden. Jak to teď udělám?

Můžu se pokusit jim napsat všechno, na co jsem přišel, ale určitě na něco zapomenu, a navíc myšlenka ještě asi není tak jasná, abych mohl přesně definovat důležité detaily jako podmínky vstupu, chování a to, jak by spolu lidé měli komunikovat. To je velmi důležíté, aby mi komunita nepadla na špatnou komunikaci.

V tomto momentě máme dvě možnosti. Buďto napíšeme 'naše představy', které se ovšem nemusí vyplnit(a už vůbec ne včas podle vašich představ) a můžeme si zadělat na problém. Osobně si myslím, že je lepší najít první spojence, o kterých si myslíme , že by mohli pomoci. V prvních momentech tihle lidé mohou a nemusí váhat, ale věřte, že když se do toho 'obují', překvapí vás mnoha dalšími podněty.

Miniaturní komunita je na světě. Máte myšlenku, máte pomocníka, máte zájemce a co víc, máte motivaci.

V tento moment můžeme začít spolupracovat s pomocníkem. Zajdeme s ním na kafe(osobní kontakt je velmi důležitý, ale pokud nemáme možnost se s ním vidět brzy, alespoň mu zavoláme a poznáme se z jiné stránky. Setkat se můžeme i později, teď je důležitá práce.)

Vůbec bych se nebál kontaktovat i našeho 'zájemce' a přizvat ho ke spolupráci, pokud ho myšlenka zaujala, být u vzniku komunity je dobrá příležitost i pro něj. Víc hlav víc ví.

Náš třetí člen položil velmi zajímavé otázky, objevují se důležité detaily. Naše hlava připomíná strojovnu, a ozubená kolečka se točí velmi rychle. Je velmi důležité, aby se všechny tyto detaily zaznamenaly, a aby se už v této fázi pravé informace dostaly na pravé místo právě včas.

Komunikace může probíhat přes ICQ,což se vám ovšem brzy vymkne z rukou, efektivní skupinová komunikace tam nemá dobrou půdu pod nohama. Je tu také fórum, které ale musíte zprovoznit, naplnit informace a co je horší, naučit s tím pracovat lidi, a naučit je tam neustále chodit. Pamatujte, že největší motivaci máte vy a lidé, kteří s vámi na myšlenku přišli. Ostatní lidé motvaci musí dostávat, a to se projevuje třeba v nízké aktivitě na fóru - myšlenky mohou umírat.
Mnohem lepší formou vzájemné komunikace jsou diskusní skupiny. Informace se neztratí, komunikace může probíhat přes email, který otevíráme často a můžeme si nastavit, co nám má chodit a kdy. Do diskuse se může zapojit nespočet lidí a všichni ví, co se aktuálně řeší. Mohou okamžitě reagovat. groups.google.com/group/konekuto_eu

V okamžiku, kdy máme místo, kde se můžeme scházet (hospoda, náměstí, internetová stránka nebo email či cokoliv jiného) a máme alespoň ty dva členy, můžeme se považovat za skupinu. Byli bycho na sebe až moc hodní, kdyby to už byla komunita ;)

Nenechte se nikým zastrašit, protože to, že se někomu nelíbíte neznamená, že se nebudete zamlouvat nikomu. Všichni přece nejsme stejní. A je to dobře, odlište se od ostatních, a to nejen názvem ;)

To by asi pro dnešek stačilo, tak snad se uvidíme i příště, před branami komunity.

Vítejte!

neophonic — Sat, 08 Dec 2007 13:26:00 GMT

Ahoj, tak sem se dostal k počítači.

Ptáte se, proč Připoj se?

Nevím jak jste na tom vy, ale toto složení používám jako 'moderátor' komunity velmi, opravdu velmi často. Jsme otevřená komunita.

Na těchto stránkách budete moci sledovat mé zkušenosti a 'žblechty', které mi vyplivne mozek. Články se budou týkat výhradně věcí kolem komunit, sociálních sítí, a nepochybně, kolem komunikace a lidí obecně.

Tento 'plátek' jsem založil hlavně kvůli nově vznikajícímu společenství motajícímu se kolem adresy netmoderator.cz a vím, že skupinka těchto lidí to může dotáhnuot opravdu daleko, pokud si to s'společně' uvědomí ;)

Brzy se můžetě těšit na první příspěvek, připojte se brzy ;)

A je to venku!!! Job budoucnosti č.1...? Netmoderátor :)

danfranc — Sat, 27 Oct 2007 07:29:00 GMT

Nehalucinuji, neblouzním, jen trochu, a k tomu cituji známý Sethův blog , jehož autor námi zcela nepodplacen a neovlivněn tvrdí, že "organizátoři online komunit" jsou hlavním jobem budoucnosti. Inu, i přes veškeré city, které chovám k netmoderátorskému údělu, si myslím, že i nadále bude třeba dalších pracovních zařazení a jejich nositelé budou pro lidstvo a všehomír možná i důležitější, než netmoderátoři, ale zrnko pravdy v příspěvku je. Konečně, před cca dvěma lety jsme se v Unisoně rozhodli...(read more)

Jak stavět komunitu pro „ajťáky“?

danfranc — Wed, 24 Oct 2007 14:35:00 GMT

Odpověď je jednoduchá: úplně stejně, jako pro kohokoli jiného :) Nicméně – je zajímavé podívat se, jaká doporučení dává aliance Active Software Professionals pro tvorbu online komunit, zejména takových, která se zabývají tématy z IT a potažmo tedy přitahují programátory, vývojáře, analytiky a jiné řekněme ezoterické typy. V článku z 22.10. (který nám poslal Honza Šeda , díky), jsou vypsány tyto tři klíčové prvky a lehčí návod, jak na ně; v komentované verzi se tu o ně s vámi podělím. Jaké je tedy...(read more)

Jak na “zahlcovače“ v diskusním fóru?

danfranc — Sun, 14 Oct 2007 15:04:00 GMT

Určitě je znáte. Zpočátku nám dělají radost: píší hodně, píší často, píší ke všemu a píší o všem. Dokážou pěkně rozproudit diskusi a čas od času i krev v žilách čtenářů. Což je v zásadě dobře, neb bez proudící komunikace a čas od času nadzvednutých mandlí účastníků komunity je NUDA. A nuda je ŠPATNÁ. Ale co s tím, když už je tam toho člověka moc. Není téma, na které nezareaguje, nejlépe dvouobrazovkovým příspěvkem…. a pokud zrovna najde téma, ve kterém nemá na co reagovat, začne nové vlákno sám....(read more)

Skvělé nové myšlenky na starém železe

Ondrej.Neumajer — Fri, 07 Sep 2007 13:07:00 GMT

Nedávno jsem ve školním prostředí přednášel o vzdělávacím využití moderních služeb Internetu, které jsou souhrnně označovány jako Web 2.0. Toto označení se vztahuje k tzv. další fázi vývoje internetových služeb, která je charakteristická tím, že lidem umožňuje spoluvytvářet a sdílet informace novým způsobem a často i s využitím multimediálního a vysokorychlostního charakteru Internetu. Typickým příkladem je využití fenomenů sociálních sítí, wikiwiki či folksonomie. Tedy to, že samotní uživatelé svým chováním ovlivňují obsah poskytované služby, zhodnocuje se tzv. inteligence davu. Čím více uživatelů službu využívá, tím jsou její přínosy efektivnější. Příkladem může být služba Del.icio.us, označovaná jako sociální záložkování, která umožňuje vedení seznamu zajímavých webových stránek a následné procházení dalších stránek vložených do systému lidmi, kteří za zajímavé označili stejné stránky jako vy. Jiným příkladem využití vysokorychlostního Internetu je podcasting, tedy jakési audio RSS, které umožňuje jednoduché šíření zvukových záznamů uživatelům, kteří o ně mají zájem. Protagonisté pojmu Web 2.0 mají nemálo oponentů. Ti tvrdí, že se vlastně vůbec nejedná o nic nového. Rozhodně ne o nové technologie, pouze o jiné využití starších konceptů. A dále poukazují na nevymezenost tohoto pojmu – ačkoli existují obecné charakteristiky Webu 2.0, u některých služeb je těžké určit, zda tam spadají či ne. Z hlediska technologií se spíše jedná o evoluci nežli revoluci. Osobně se trochu paradoxně přikláním k oběma názorům. Líbí se mi nadšení provázející využívání těchto „sociálních“ technologií i samotné označení, kterým je možné tyto nové prostředky jednoduše pojmenovat. Zároveň musím uznat, že se skutečně nejedná ve své technologické podstatě o něco nového. Jednoduše lze shrnout, že Web 2.0 představuje realizaci nových neotřelých nápadů za použití starých známých technických prostředků (tzv. mashup) – můžeme-li broadband a multimédia takto označit. V anglofonním světě je potenciál technologie Web 2.0 považován za velmi zásadní pro další rozvoj ICT ve vzdělávání. Ředitelka jedné školy po zhlédnutí video ukázky demonstrující využívání ICT prostředků ve škole sdělila ostatním účastníkům velmi zajímavý postřeh: Všechny technologie, které byly v tom krátkém filmu, máme ve škole už minimálně dva roky. Teprve teď ale vidím, co se s nimi dá dělat. Lepší analogii mezi Internetem druhé generace a využíváním počítačů ve školách bych asi nevymyslel.

Jazyková inkvizice Smajlíky (smajlíci) na hranici?

David Hamr — Thu, 09 Aug 2007 16:49:00 GMT

Právě poslouchám Evu Olmerovou...

Její zpěv je vskutku působivý, nakřáplý hlas, smutný, samozřejmý přesvědčivý projev ... ještě pár obdivných PŘÍVLASTKŮ a emocionální výlev překročí únosnou míru sentimentality i u takového "držáku" jakým je formát blogu.

... tak já toho tedy radši nechám, ale neodpustím si ještě jeden povzdech ...

To, co Olmerka dokáže úsporně "vyfiknout" prostou intonací, pauzou, úsměškem, lze výhradně s použitím slov opsat velmi obtížně, tedy určitě to vyžaduje větší stylizační úsilí, talent a přívětivé komunikační podmínky (nejlépe kombinaci všech tří faktorů) .

Referovat verbálně o jevech subjektivní povahy (nejen uměleckých) je nesnadné. Ještě obtížněji to jde v podmínkách on-line, zejména tehdy, jedná-li se o komunikační událost s parametry dialogu realizovanou textově.

Je vlastně i docela "odvážné" se o to pokoušet a možná dodáte že i zbytečné. Proč? Jsou tu přece ... smajlíci xchtíci emotikony smajly !

Jejich "zrození" pro potřeby elektronické komunikace se datuje do 70 let

(viz http://technet.idnes.cz/microsoft-pomohl-vykopat-prvni-smajlik-f0b-/sw_internet.asp?c=A061103_170742_sw_internet_dno )

a většina z nás, uživatelů on-line komunikace, se bez nich v běžných komunikačních interakcích on-line, prakticky neobejde. Přesto občas zaznívají kritické hlasy upozorňující na jejich stylovou nevhodnost a určitou pokleslost nebo dokonce na jejich určitý "dezinerpretační potenciál".

Brát některým jazykovým inkvizitorům jejich víru v správnost boje za vyjadřování vznešenějšími prostředky nemá smysl.

(je určitě správné adekvátně využívat všechny výrazové prostředky,které čeština nabízí, pochopitelně nutno i souhlasit s nevhodností užití smajlíků v případě formálního, oficiálního korespondenčního styku, nebo tam, kde jsou obecně příznaky subjektivity na obtíž, např. technická podpora, dokumentace,administrativní styk aj., většina z nás však ,s ohledem na nezpochybnitelnou komunikační "šikovnost" smalíků, bude jistě jejich "plebejský" příznak určitě ráda tolerovat )

Položme si tedy otázku, zda lze "bez újmy" spontánně/přirozeně elektronicky komunikovat i bez smajlíků.

( Vlastně tím tak trochu obracím pozornost k jedné z otázek diskusního fóra v nm viz http://netmoderator.cz/forums/t/369.aspx "proč v rámci dialogických interakcí on-line emoce nevyjadřovat více verbálně, opisem". )

Upřimně, bez užití expresivnější slovní munice (v případě flame wars zpravidla velmi vulgární, v případě zdrobnělinkové mánie některých teen-užvatelek obtěžkané něhou, pod níž i otrlý čtenář umdlévá )
nebo bez propracovanější, textově "robustnější", stylizace bude odpověď na výše uvedenou otázku pravděpodobně znít NE . Ve specifických podmínkách on-line komunikace lje opravdu obtížné komunikovat bez prostředků dokrývajících chybějící jneverbální komunikační kanál .

Zejména pokusy o ryze verbální vyjadřovaní emocí, nálad, postojů a záměrů mluvčího, přesněji jejich explicitní deklaraci, bez pomoci dalšího neverbálního kódováni nebo dostatečné kontextové opory ( vazbou na zřejmou mimojazykovou realitu nebo předchozí text) selhávají a v některých případech mohou působit i poněkud komicky.

Nebo si dokážete představit, že bychom v rámci emočního prohřátí internetového dialogu používali verbální konstrukce explicitně referující o našem aktuálním emočním ladění?

Např :
Esmeralda14: "Jsem tak zmatená z tohoco píšeš Jose Armando ...."
JoseXXX: "Ahhh ... myslel jsem to"Upřímně"esmeraldo hořííím touhou .."

Tíha telenovelí poetiky plná deklamovaných iluzí udeřila v plné síle ....brrr ....

Přiznejme, že v rámci dialogu on -line jsme tak trochu trosečníky uprostřed moře významů(záměrů), na pochybách, zda jde o ironii, věc vážně míněnou, škádlení, výhružku ...(paradoxne ani poněkud "osobitá" stylizace ukázky významně nesnížila riziko dezinterpretace. Není např zřejmé , zda nejde o ironii. - zkuste si text cvičně "osmajlíkovat" např. jen kombinací základních emotikonů :-) ;-) ;-( :-( :-O :-@ ..... a vyznění textu se jako zázrakem projasní )

Určující úlohu hrajepochopitelně konkrétní nastavení dané komunikační situace (dále jen KS). Když píšeme román, nebo dopis , zcela jistě stojí za to se poněkud košatěji rozepsat . Např. takhle v létě ze skautského tábora ;-) o přísném blyštivém oku siuxského/táborového náčelníka, nebo o vnitřním přetlaku hrdiny ( ...v případě toho tábora zoceleného třeba konzumací trenčianského párku s fazulou) a užít tomu patřičných verbálních nástrojů.

V dimenzích "literární" interakce nebo např. při tvorbě obyčejného dopisu jsme všakn víceméně "pány situace" ! .

Narozdíl od komunikačních podmínek panujících při F2F nebo on-line dialogických interakcích máme mnohem větší textový prostor k formulaci komplexnějšího sdělení .

(A k tomu vlastně na bedrech odpovědnost za co nejpůsobivější (rekonstrukci), fabulaci světa, který předkládáme téměř v hotové podobě, reálná událost její časová a prostorová lokalizace zpravidla nebývá s adresátem zprávy s jejím autorem sdílena, unese tedy explicitní referenci o věcech, které mu nejsou zřejmé.)

Při dialogické komunikační interakci v reálném čase je však naše pozice jiná, jde o hru, v níž je nám nadhled a priorita vypravěče odňata, do komuniakační situace jsme spolu s dalšími jejími účastníky více osobně vtažení, spoluprožíváme jí a zároveň jí nemáme plně pod kontrolou. Produkovaný text skutečnost "nevytváří", ale spíš jí komentuje dává jí osobní rozměr a nese informaci o našich vnitřních pohnutkách stavech postojích k tomu co je evidentní součástí KS.

Internetový dialog je opravdu velmi specifickým typem komunikace, který zaslouží shovívavý přístup k některým neobvyklým vyjadřovacím prostředkům v něm užitých.
Ve standardních dialogických KS bývá k dispozici mohutný, neverbální kanál, který nese značnou část informace o aktuálním emočním stavu mluvčího spontánně (stejně jako o jeho postoji k předmětu sdělení, nebo právě zamýšleném komunikačním cíli) popř. je absence tohoto kanálu dokryta, dostatkem textového prostoru, času na stylizaci , a také oslabenou vazbou mluvčího ke konkrétním časovým a prostorovým souřadnicím dané komunikační události ( jeden z účastníku komunikace má dominantní postavení, nastavení KS, odpovídá monologu).

V interaktivním prostředí on-line ovšem vzniká paradoxní situace, ve které parametry KS nahrávají dialogu v reálném čase (nebo alespoň komunikantům podsouvají jeho iluzi- př. e-mail) bohužel však s nedostatečnou podporou neverbálního kanálu, který komunikantům zřetelně chybí a tuto absenci se snaží kompenzovat "nestandardními" výrazovými prostředky.

Takže Ještě, že je máme :) .... koho ? noooo přece smajlíky emotikony , smajly ... :))))))
------

Na Floridu na webcastovou konferenci

Lenka — Wed, 18 Jul 2007 07:08:00 GMT

Dan nás ve svém článku zval na webcastovou konferenci na Innovate Live. Přijala jsem a vskutku nelituji.

Innovate je online dvouměsíčník, který se zabývá tvořivým využitím IT ve vzdělávání. Můžete si přečíst článek a pak se zúčastnit webové konference, kde autoři článků prezentují svá témata online ve videokonferenčním systému.

Bývá nás tam tak dvacet až třicet z celého světa. Celé to řídí Denise z Floridy, přednášející může být ale klidně třeba na Novém Zélandě. Máme k dispozici chat, tudy komunikujeme s prezentujícím nebo s Denise. Případně i mezi sebou. Na začátku se všichni navzájem představíme v chatu, pak nastoupí přednášející. Ukazuje nám prezentaci v PPT a povídá. Občas někdo pouští i film. My se můžeme ptát nebo komentovat v chatu. Každá prezentace trvá tak asi hodinu.

Slyšela jsem například zajímavé povídání o využití videokonferencí ve výuce. O modelu vzdělávání, který odráží sociokulturní změny posledních let. O zajímavém konceptu spolupráce studentů v IT prostředí. O využití online koučování při vzdělávání učitelů. O využití IT v kurzech tvůrčího psaní. Například.

Letní webcasty na Innovate Live jsou už pryč. Ale ne až tak docela, přátelé, neboť ejhle, všechny prezentace se nahrávají a vy se na ně můžete podívat i zpětně! Stačí se zaregistrovat na Innovate Live a sáhnout do archivu. Potřebujete jen průměrně rychlý net, sluchátka nebo bedničky a samozřejmě angličtinu.

Já se tam rozhodně chystám, v letošních webcastech je tam řada zajímavých témat. A pak: budou další webcasty a dokonce v podzimních měsících i cyklus seminářů...

Bleskovka: WebStudy Annual Online konference

danfranc — Mon, 16 Jul 2007 20:22:00 GMT

Pro harcovníky WebCastů mezi námi (ahoj Lenko :)) mám bleskovou pozvánku na online konferenci společnosti WebStudy, pro kterou zajišťujeme vývoj. Je to letos poprvé. Budu tam vystupovat v přednahrané prezentaci (jako i mí další 3 kolegové) a na vlastní konferenci bude prostor v panelu na otázky a odpovědi. Nudíte-li se ve středu večer v 19.30 našeho času, pojďte za námi :) Registrace zdarma zde

Net-generation čili net-gen čili N-gen

Lenka — Thu, 12 Jul 2007 17:26:00 GMT

Hodně v poslední době slýchám o "net-generation" - populaci asi 90 milionů mladých lidí, kteří vyrůstají v neustálém kontaktu s digitálními technologiemi. A na netu.

Na webcastové konferenci včera večer jsem slyšela příběh o studentovi, kterého se ptali, proč pořád nosí na zádech svůj notebook. A on odpověděl, že nechodí na počítač, že počítač chodí s ním. Že je částí jeho mozku, tak proč by ho měl nechávat ve třídě.

Tihle studenti posunují způsob svého myšlení a učení se o kus jinam. Oni nevstřebávají skripta, oni se učí se učit. A rovnou tvoří. Mají k dispozici vysloveně nepřeberné množství informačních zdrojů a navíc dokonce v různých formách. Nejsou závislí na tom, že mají do školy daleko, nemusí tam pokaždé, nebo dokonce vůbec, mohou studovat na druhém konci světa. Pustí si přednášku z videokonferenčního archivu, včetně prezentace, kterou učitel používal. Ve škole i po netu na něčem společně pracují, navzájem se řídí a hodnotí, učitel-facilitátor to pak vezme z jedné vody na čisto v bodování a ještě vzniká z práce studentů nová hodnota. Přeháním, ale opravdu jen málo.

Tihle lidé žijí v interaktivitě. Sdílejí.

Přehoupli jsme se prý od průmyslového věku do znalostní společnosti. Firmě už nestačí, aby něco uměla, firma musí dělat věci nově. U Googlu prý jsou pracovníci vedeni k tomu, aby 10 procent času věnovali uvažováním o vzdálených vesmírech, o nápadech, které se zdají být jaksi mimo. Třeba jednou nebudou a Google bude mít zas náskok.

Mám dvojaký dojem: Jednak že jsem tuhle dobu jaksi zmeškala (i když jsem v závěsu), protože jsem vyrostla u řeky a co řekla paní učitelka, to bylo to pravé. Druhak mi zas ale připadá, že to všechno do určité míry sedí i na mě, lehce okrajově.

Nechtěla bych se vrtat v úvahách o tom, jak se mění osobní hodnoty net-generation. Zajímá mě spíš toto: Oni mají po většinu svého dosavadního života část mozku v počítači a na netu opouštějí vlastní reálný kontext. Mají obzory svých vesmírů dál než my? A co to dělá s jejich tvořivostí, co myslíte?

Proč mluvím o OQ?

Nikola — Thu, 12 Jul 2007 12:35:00 GMT

Jako blogger využívám práva být osobní. Pojem OQ mě napadl, když jsem hledal vhodný název pro svůj zápisník na netmoderator.com. Možná zůstane u syrového pojmenování, možná mě (nebo i další lidi) bude bavit se nad tím problémem bavit :).

Tento zápisník budiž především místem pro výpovědi o několika projektech a několika myšlenkách, které na mne čekají v době hned za rohem.

Velmi stručně na úvod:

Po pěti letech odcházím z pozice výkonného ředitele Mezinárodní korfbalové federace (IKF). Dohodli jsme se, že během následujících osmnácti měsíců vimplementuji intranet, přestavím web a předám procesy, které držím, jiným lidem.

Zároveň začínám pracovat jako manažer znalostí ve vzdělávací a poradenské společnosti Expertis Praha, kde budu pracovat na tvorbě znalostní báze a úpravě firemních procesů.

V obou případech se tedy budu soustředit na to, aby se posílila inteligence organizací.Je možné, že při zobecňování zkušeností, které budu potkávat na této naplánované cestě, dojdu ke skutečné formulce organizační inteligence ve formě kvocientu (např. poměr situací, které organizace potká vs. situace, na které se firma připravila (?)). Budu rád, když mi s tím e-přátele budou pomáhat.

Navahové podruhé: indiánský e-learning holisticky

danfranc — Sun, 17 Jun 2007 15:46:00 GMT

Naše práce na implementaci WebStudy pro kmen Navahů úspěšně pokračuje, navažská e-learningová metodička Mia Kalish vytvořila už několik kurzů a se studenty je vesele (doslova, tu ženu to fakt baví) rozjíždí. Tyto kurzy jsou nicméně úplně jiné kafe, než co z e-learningu - a evropského pojetí vzdělávání vůbec - známe! Pracovně si tomu zatím říkám "holistický e-learning". Nevěříte? Tak tady máte překlad úvodu do kurzu "Úvod do výpočetní techniky"

Vzdělávací filozofie Diné College je založena na Saäah Naagháí Bikäeh Hózhóón (SNBH), neboli tradičním Diné (rozuměj: Navažské, pozn. DF) životním systému, který chápe lidský život v harmonii s přírodou a vesmírem. Tato filozofie poskytuje principy jak pro rozvoj našeho blaha, tak pro ochranu před nedokonalostmi života.

V našem kurzu Úvod do výpočetní techniky budeme principy SNBH využívat a aplikovat v praxi. Součástí tohoto procesu bude naše porozumění tomu, jak ochrana (protection) vytváří prostor pro vznik a rozvoj krásy (beauty), budeme se zabývat konceptem rovnováhy (ochrana a krása, mužský a ženský princip) a také čtyřmi procesy, které si definujeme jako Nitsáhákees, Nahatäá, Iiná a Siih Hasin (myšlení, plánování, realizování a vyhodnocování). Všechny tyto principy se dají nalézt v počítačové vědě, pokud ji vnímáme jako manažerskou disciplínu, která zajišťuje nejvyšší možnou spolehlivost všech procesů, založených na výpočetní technice. Studenti si zvýší své sebe-poznání prostřednictvím propojení nauky Diné filozofie a současné počítačové vědy.

Ve zkratce lze říci, že výpočetní technika je o jediné věci: učinit lidem život nějakým způsobem hezčím. Existuje spousta hardware, software, ICT a také mnoho způsobů, jak s nimi založit, ale v důsledku máme pouze Jediný Cíl: zlepšit lidem jejich život. Mějte toto prosím na paměti až budete zvažovat, jak ICT naplňuje tento cíl pro národ Navahů.

Dodejme, že SNBH principy jsou ilustrovány hned v prvním modulu kurzu poměrně detailní prezentací.... Považuji tento přístup za velice občerstvující: vnímat vzdělávání jako součást nějakého širšího procesu, jehož cílem je zlepšení života pro nás a pro ostatní -- nikoli jako "vzdělávání pro vzdělávání" či učení se dovednostem a znalostem, které jsou vytržené mimo kontext.

Fotografie Tolka Rover, Creative Commons Licence