Dnešek
není v běhu mých dní úplně typický. Trávím jej celý se sluchátky a
mikrofonem před monitorem v kursu pro net-moderátory. Připravujeme se
totiž převést některé vzdělávací aktivity i do e-learningové podoby.
Jde o součást poměrně velkého projektu z evropských peněz a mne zrovna
tohle docela chytlo. Zatím jsem vždy pracoval s dětmi či dospělými,
které jsem viděl. A podle toho, jestli se usmívali nebo ušklíbali, jsem
cítil, jak mě vnímají. Tohle je pro mě něco nového a beru to jako další
životní výzvu.
V Lužánkách spolupracovníkům chybět nebudu. Jednak
každý z nich ví mnohem lépe než já, co má dělat (celý život mám štěstí
na kolegy), jednak jim svou nepřítomností umožním, aby na mě vymysleli
nějakou kulišárnu. Už jsem totiž pochopil, že moje každoroční taktika,
pramenící z nechuti k oslavám stáří, prožít vlastní narozeniny někde v
horách, letos nevyjde. Prokoukli to a mají mne pod kontrolou (Milan
Appel slaví 21. února padesátiny - poznámka redakce). Asi neuniknu.
Vynahradím si to o víkendu s kamarády v tepee na Vysočině. Snad nebude
obleva.
O autorovi| Milan Appel, ředitel Centra Lužánky
Vydání| Tato zpráva vyšla v prvním vydání